To, že bychom svůj život měli žít pro sebe a podle sebe zní jako samozřejmost, ale v praxi to často vypadá opačně. Někdy se přistihneme při tom, že žijeme život, který pro nás chtěl někdo jiný, necháváme se ovlivňovat osnovou toho, co je "dobře" a co "špatně" nebo se rozdáváme pro sny a vize ostatních. Při tom všem zapomínáme na to, čí život to vlastně je a co v něm při vší úctě vůbec děláme, pokud nejsme ochotní pustit ke slovu své vlastní sny.